Film vypráví příběh dvou skutečných žen - matky a dcery. Velké a malé Edith Bouvierové Bealeové. Zakládá na původním dokumentu Grey Gardens od bratrů Mayslesových. Popisuje jejich cestu z honosného života na úplné dno a zároveň se prolíná s natáčením onoho původního dokumentu. Hlavní role ztvárnily Drew Barrymore a Jessica Lange.

Film vypráví příběh osmiletého Bruna, syna velitele koncentračního tábora, který se spolu se svou rodinou přestěhuje z válečného Berlína do domu poblíž koncentračního tábora Osvětim. Tam vzniká zakázané přátelství Bruna a židovského chlapce žijícího na druhé straně ostnatého drátu, které s sebou přináší nečekané následky?

Dramatický příběh z druhé světové války se odehrává u severofrancouzského města Dunkerque počátkem června roku 1940, kdy německá vojska přešla do protiofenzívy podařilo se jim zatlačit spojenecká vojska k mořskému pobřeží a poté k ústupu za kanál La Manche. Jeho hrdiny jsou příslušníci francouzské pěchoty, kteří navzdory nebezpečí dostanou příkaz vyčkat na pobřeží, dokud nebude v rámci mohutné operace Dynamo dokončena evakuace britských jednotek. Ačkoli je pobřeží zasaženo krvavým konfliktem, který si už vyžádal mnoho životů vojáků i místních obyvatel, někteří stále odmítají odejít a opustit své domovy. Jako třeba sympatická dívka Jeanne, která pomáhá francouzským vojákům v obtížné situaci, ošetřuje raněné a sblíží se s mladým citlivým vojákem Julienem Maillatem. Jullien dívku zachrání před znásilněním, o které se pokusí jeho dva kolegové a ze všech sil se pokouší udržet víru v přežití, což je ovšem v rostoucím stresu a napětí stále obtížnější. Obklíčení vojáci, se totiž musí bránit velkému tlaku německých tanků a pěchoty a přitom se stávají snadnými cíly pro německé stíhačky, které jim téměř bez ustání hřmí nad hlavami. Julien se dlouho marně pokouší přesvědčit Jeanne k tomu, aby změnila názor a opustila nebezpečné místo, a když nakonec dívka souhlasí, že odejde, nadchází tragické finále příběhu, který zachycuje jednu ze smutných kapitol druhé světové války.

Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci. V těchto těžkých a krvavých časech hledá svou cestu životem titulní hrdina, lékař s duší básníka Jurij Živago. Nezajímá ho politka, pouze lidská individualita. Je povolán k tomu, aby pomáhal raněným a trpícím. Svým profesním posláním si je jistý, avšak o to méně má jasno v citech k ženám. Zatímco k sestřenici Toně jej poutá manželský slib, stvrzený dítětem, ke křehké dívce Laře jej přitahuje porozumění a milostná touha. Jeho cestu navíc kříží všeho schopný právník Viktor Komarovskij, Lařin bývalý milenec, jenž je schopen přežít za každého režimu a jenž se nemíní Lary vzdát? Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Poprvé ji zfilmoval režisér David Lean s Omarem Sharifem, Julií Christieovou, Geraldine Chaplinovou a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Ve verzi italského režiséra Giacoma Campiottiho uvidíme Hanse Mathesona, Keiru Knightleyovou, Alexandru Marii Laraovou a vynikajícího Sama Neilla. Snímek vznikl v českých (pražských) a slovenských lokalitách.

Distribuční film České televize, který vznikl na motivy románu Josefa Kopty. Scénář k filmu Hlídač č. 47 je poslední scenáristická práce známého televizního autora Eduarda Vernera, který zemřel v roce 2003. Eduard Verner ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, který, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Josef Douša je železniční hlídač, který jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Zachráněný muž se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. K tomu všemu ztrácí hlídač Douša načas sluch. Ačkoliv se mu sluch za určitý čas vrátí, předstírá Douša i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády? Velký lidský příběh oslovil i zkušeného a talentovaného režiséra Filipa Renče, kterému se scénář Eduarda Vernera dostal do rukou před několika lety. Režijní scénář Filipa Renče a Zdeňka Zelenky podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů.

Ferchaux je bohatý a především mocný podnikatel, který svou pozici získal především díky kontraktům na velké africké přehrady. Řada lidí ve vysokých finančních a politických kruzích se ho bojí. Mnoha lidem záleží na tom, aby byl zničen. Jeho Achillovou patou je jeho mladší bratr, který na rozdíl od Paula, jenž se toulá po celém světě, žije svůj ustrašený život v Paříži. A tam také policie zasáhne jako první. Paul si je velmi dobře vědom, že bratr dlouho ve vězení nevydrží, na to je příliš křehký a psychicky labilní. Paul je v krizi a potřebuje se obklopit silnými a oddanými lidmi.

Nasledujúci biblický príbeh rozpráva o Petrovi ? Šimonovi (Omar Sharif), ktorý bol rybárom a pochádzal z galilejskej Betsaidy. Ježiš ho povolal spolu s bratom ako svojich prvých učeníkov. Ježiš ho neskôr vyvolil za apoštola. Peter patril do úzkeho kruhu jeho dôverníkov, hovoril ako predstaviteľ všetkých dvanástich učeníkov. Peter ako prvý uveril, že Ježiš je Kristus ? prisľúbený Mesiáš a Boží syn. Keď Ježiša zatkli, trikrát ho zaprel vo veľkňazovom paláci, ako mu Pán predpovedal, ale úprimne to oľutoval. Keď Ježiš vstal z mŕtvych, zjavil sa mu medzi prvými, aby bol vierohodným svedkom jeho zmŕtvychvstania. Po Ježišovom nanebovstúpení Peter vystupoval ako predstavený jeruzalemského kresťanského spoločenstva. Mal moc uzdravovať chorých. Prvým uzdraveným bol muž chromý od narodenia, ktorý pri chrámovej bráne prosil o almužnu. Keď judejský kráľ Agrippa videl, ako v celej krajine rastie počet Kristových stúpencov, začal ich kruto prenasledovať. Aj Petra dal uväzniť a odsúdil ho na smrť. Lenže v noci pred popravou sa v žalári zjavil anjel, zázračne rozlomil Petrove okovy, a vyviedol ho na slobodu. Peter potom odišiel do Antiopchie a odtiaľ do Ríma. V Ríme svojím kázaním obrátil na kresťanskú vieru mnoho ľudí?

Čína, rok 1937. Německý podnikatel John Rabe vede v Nankingu německou pobočku Siemensu a stane se svědkem bombardování města Japonci. Čínští obyvatelé se v panice ukryjí na firemních pozemcích, které Rabe prohlásí za ochrannou zónu a stane se tak pro stovky Číňanů tím, čím Oscar Schindler pro stovky Židů v Německu.

Idylickou krásu řeckého pobřeží narušila válka. Italské okupační jednotky se vylodily na kdysi klidný ostrov Kefallénie. Kapitán Antonio Corelli (Nicolas Cage) se svým mužstvem bere svůj pobyt na ostrově jako dovolenou, s tím, že válka je na dosah vysílačky. Corelli, důstojník nezkrotné povahy, vášnivě miluje svoji mandolínu. Zpočátku odradí několik vesničanů. Zejména rozčilí vesnického lékaře Jannise (John Hurt) a jeho krásnou a vzdělanou dceru Pelagiu (Penélope Cruz), u nichž Corelli během okupace bydlí. Antonio si nakonec svým šarmem a slušným vystupováním a svou touhou, aby válka proběhla klidně, získá přes původní nenávist jejich přátelství. Když Pelagiin snoubenec, místní rybář Mandras (Christian Bale) odchází bojovat k partyzánům, vztah mezi Corellim a Pelagiou ještě zesílí. Jelikož se válka přiblíží, musí se milenci rozhodovat mezi loajálností vůči své vlasti a vzájemnou láskou - nezdolnou láskou, která musí překonat nepřízeň osudu a vydržet nevyhnutelné utrpení. Podle slavné literární předlohy Louise de Bernieres, která získala Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 euroasijského regionu.

Mladý pěstitel tabáku továrník Louis (Jean-Paul Belmondo) očekává na ostrově Réunion svou neznámou nevěstu, Julii, kterou však zavraždí a zastoupí podvodnice Marion (Cathérine Deneuveová). Marion zmizí s Lousovými penězi, ten ji však vypátrá ve Francii. Z lásky ji odpustí a dokonce kvůli ní vraždí. Marion se ho pokusí otrávit, ale nakonec si to rozmyslí a přizná se mu. Snímek o velké bláznivé lásce byl Truffautovou poctou jeho velkým vzorům Jeanu Renoirovi a Alfredu Hitchcockovi.